Jestli jsem něco ve svém životě “expertka”, tak na to, jak ztratit a nabrat sebedůvěru.
Vnímám život v opakujících se cyklech a už nejeden z nich skončil sesunem na kolena. Proto si moc vážím životních období, kdy je člověk sebedůvěrou v té vrchní polovině a neberu to jako samozřejmost. K tomu, že teď mohu předávat své myšlenky, přistupuji s velkou pokorou - brzo se zase mohou totiž karty obrátit.
More...
Jak se vlastně stane, že člověk sebedůvěru po cestě ztratí?
Různě.
Pracovní neúspěch - věci dopadly jinak, než jsme si představovali.
Náhlé životní změny, na které jsme se nemohli připravit.
Hodně nás dokáže sundat také “zrada” od blízkého člověka v různých formách.
Je to nehezká chvíle. Rána je čerstvá, jste paralyzovaní a nechce se vám nic. Máte chuť se schovat před celým světem a už nikdy s nikým nepromluvit. Vaše existence vám přijde naprosto zbytečná, den je příliš dlouhý. Vzpomínáte na své minulé já, které bylo plné radosti, snů a ideálů a přemýšlíte, kde asi je. Ptáte se sami sebe, jestli se někdy ještě dokážete od srdce zasmát. Všechno se zdá být tak náročné a nedosažitelné, ztracené.
Uklidním vás. I z této fáze se dá dostat zase nahoru. Není to hned a někdy ani za rok ne. Trvá to, ale jde to.
Tady jsou věci, které mi pomohly už párkrát postupně nalézt (a nabrat) ztracenou sebedůvěru:
Rozhodněte se změnit to.
Rána je pořád ještě otevřená a bolí to. Právem se cítíte jako oběť a je fajn si tuto fázi prožít. Když pak přijde chvíle, kdy se stane z pozice oběti takový (ne)příjemný smrádeček, je čas udělat rozhodnutí ke změně. Pomalu, ale jistě si představujte, že zase vezmete život do svých rukou a půjdete s otevřeným srdcem na bojiště zvané život.
Udělejte si revizi lidí, kteří ve vás věří.
Je zajímavé napsat si seznam lidí, kteří vás podporují ve všem, co děláte a mají vás rádi takové, jací jste. Patří mezi vaše největší životní aktiva. Těmto lidem můžete svěřit vaši situaci, popsat jim ji s těmi nejmenšími detaily, poplakat si jim na rameni, bez hodnocení. Pokud nikoho takového nemáte, rozhodně se vyplatí zaplatit si čas u terapeuta, kterému se můžete vypovídat. Hodně lidí má tendence tuto část vytěsnit a jít dál, bohužel tato ignorace potom dělá ve vaší budoucí sebedůvěře špatnou službu.
Udělejte si hloubkovou introspekci.
Jelikož je teď bolestivé dívat se na sebe skrz momentální stav, je třeba rozšířit svůj pohled do šířky života a nacházet smysl a spojitosti. Napište si seznam svých dosavadních úspěchů (i mikro!). Hlavně těch, co už jste v životě zvládli překonat. Dojde vám, že všechny tyto zvládnuté zkušenosti vás formovaly v tom, kým právě jste. Využijte chvíle, kdy nejste ve své síle k pozorování a hloubání sebe sama. Zvědomnění není nikdy dost a v dalších aktivněších fázích na ně pak není tolik času.
Odpusťte a přijměte věci kolem vás.
Kdybych si ze všech věcí musela vybrat tu neúčinnější, byla by to tato. Prostě se tak stalo, něco vás dostalo do této situace a i když pořád nevíte, proč se to stalo, je třeba se s tím smířit. To spolknutí je hořký, ale o mnoho lepší, než svádět nekonečné vnitřní boje. Slibuju, že život bude lehčí.
Naprosto doporučuju sérii povídání o rituálu přijetí od terapeuta Jiřího Hlavenky. Samotný rituál přijetí v opakující se nahrávce je tady.
Dlouhodobá vize a malé kroky k ní.
Mít představu kam a proč směřuji, je nesmírně úlevné. Co na tom, že se to zdá ještě daleko! Vždyť o tom je každý den, udělat jeden malý krůček na cestě k naplnění velké vize. Jaká by měla být jiná náplň našich dní? Snad ne utápění se ve strachu a obavách. Mít životní vizi a plánovát dlouhodobé a krátkodobé cíle je klíčová dovednost a jejich naplňování dává člověku sakra velkou oporu sebedůvěry.
Trénink nových schopností a dovedností.
Na to abychom se mohli postupnými kroky posouvat k naplňování našeho maximálního potenciálu tady na zemi, potřebujeme dovednosti. A i když můžeme jiným lidem závidět, že se s nimi narodili, není tomu tak. Za každý úspěchem před noc jsou léta praxe. Zmapujte si jaké dovednosti potřebujete, abyste se cítili vybavenější. Je to nový jazyk? Jsou to prezentační dovednosti či komunikace? Nebo nějaký nový související obor? Posílení fyzického těla nebo refresh stravovacích návyků?
Pozn.: Trénování dovedností v praxi není o sosání informací ale hlavně o jejich uvádění v život. Poznávacím znamením může být, že to trochu bolí. A co bolí, to sílí.
Naučte se dívat dopředu.
Zní to jednodušeji, než se dělá. Záviděla jsem lidem, kteří to dokážou lehčeji. Člověk by moc chtěl, ale stále si nosí zátěž, která ho táhne dolů. Mě osobně v tomto pomohlo asi vše z předešlých bodů dohromady. Když uplyne ten správný čas, tak to zaklapne a zátěž je čímdál menší až docela zmizí. Zacelená rána už zůstane navždy ale naučíte se ji mít rádi a vhodně o ni pečovat. Je vaší důležitou součástí.
Změňte prostředí.
Velmi těžce se člověku nabírá sebedůvěra v prostředí, kde na něho číhá minulost nebo pro něj není z různých důvodů podporující. Opusťte co nejrychleji toxickou situaci, pokud to alespoň jen trochu jde. Je také třeba pečlivě vybírat s jakými lidmi je vám momentálně dobře a s jakými už méně a bylo by dobré na nějakou dobu kontakt omezit.
Najděte si nové vzory.
Udělejte si čerstvý vítr v lidech, jejichž názory nasáváte. Dnes díky internetu můžete být doma v obýváku u někoho, kdo vás inspiruje a může vám dodat nový rozhled a šťávu do žil. Stejně tak se podívejte do svých kruhů, možná už někdo z vašich známých úspěšně vyřešil podobnou situaci před vámi a mohl by vám poskytnout pár skvělých rad nebo být oporou.
Sledujte malá denní vítězství.
Jestli je skvělá nějaká soutěž, pak ta, kdy hrajete sami se sebou. Každý den se můžete znovu a znovu pokoušet o vaše lepší já. Můžete si dát opravdu malé denní výzvy - že se vám povede vstávat o malinko dřív, nevypijete za den 3 kávy ale jen jednu, zkrátka jakoukoliv malou změnu nebo i pokus o ni, náležitě odměňte. Procvičování vůle vám rychle vrátí kus sebevědomí.
Myslím na všechny z vás, kteří právě touto fází procházíte a přeji vám, ať se podaří bolest brzy přetavit v sílu. Pak se teprve začnou dít velké věci.
Bytostně ucítíte, že to všechno mělo svůj smysl a stálo za to si to prožít.
Krásné dny,
vaše J.
............................................................................................................................................................................
Photo: Veronika Lihanová Photography