Jeden příběh ze života.
Já jsem to dělala pro ni a ona to dělala kvůli mě.
Ani jedna jsme to nedělaly primárně pro sebe. A špatně to dopadlo.
More...
Aby ne, když živíte něco, co vlastně nikdo ze zůčastněných z hloubi duše dělat nechce.
Kolik na světě asi je takových uskupení, útvarů, které vznikly pouhou iluzí?
Kolik spojení je drženo uměle a vyčerpávající silou, ale energie a radost tam stejně neproudí?
Kolik nenaplněných ambicí upoceně nadnáší nafouklé bubliny?
Tuším že, stále dost.
Jak se to ale stane, že vy sami podporujete z ničeho něco? (a možná nevědomě!)
Jen prostě neumíte říkat NE.
Umět říkat ne je zvyk, který se vyplatí trénovat. Říkat ano je totiž jednodušší. Líbivější. Oblíbenější. Nemusíte si ho tolik ustát. Jenže za každým NE, které opravdu cítíte, je velké ANO pro vás, to už určitě víte.
Nevíte, co byste mohli dělat jiného, tak se spokojíte.
Nevědomí vašich možností vám bere vítr z plachet. To dobré je největší překážkou pro to lepší, to už taky víte. Kvalitní informace o sobě sama jsou však základem vašeho konání správným směrem.
Neumíte otevřeně komunikovat své pocity a potřeby.
Když už se více známe, je potřeba sebe komunikovat s okolím. Žít sebe v interakci s ostatními lidi jako součást celku je nejvíc, co si vůbec dovedu představit. Jenže to není tak jednoduché, jak se může zdát. Sebepoznání je krásná a nikdy nekončící věc, ale pro spoustu lidí končí nárazem do zdi. A to právě díky nesprávné komunikaci si nedokážete přetvářet prostředí, které s vámi neladí.
TIP: Kniha Nenásilná komunikace vám může přinést úplně nový pohled na komunikaci, zejména svých potřeb. Mohu doporučit také Nenásilný podcast, který je naprosto boží.
Myslíte si, že byste někde měli být, abyste o něco nepřišli.
Rozhodnutí ze strachu vs. ze srdce vždycky dobře napoví. Teď jen ho poslechnout … A pokud se vám ho poslechnout nechce, tak si zkuste alespoň dát nějaký osobní záměr, aby to dávalo větší smysl pro vás. Ale možná si pak stejně řeknete, že to nestálo za to. Tak příště, znovu a lépe.
Takže …
Co bychom opravdu dělali, kdyby se nikdo nedíval?
Co kdybychom se spojovali kvůli tomu, co opravdu chceme?
A víme to vůbec? …
Krásné hloubající chvíle,
J.