Musím se smát tomu, jak se v životě věci opakují.
U mě zejména jedna věc. To, že se kolem mě vyrojí nejrůznější aktivity, do kterých jsem nějakým způsobem zapojená a všechno mi v jeden moment spadne na hlavu. Naštěstí už se znám natolik, že vím, že je to moje past a umím tuto smyčku zachytit v zárodku.
More...
Ta smyčka nabíhá nenápadně.
Všechno je skvělý, vypadá to, že času je na všeho dostatek. Libuju si, jak se to hezky skládá, jak mi příležitosti krásně chodí do cesty a já mám vše ve svých rukou.
David vypadá, že mu nevadí, když mu na hodinu neplánovaně přehodím Amálku, protože mám neplánovaný hovor s klientem. Domácnost vypadá zdánlivě ok, až na to přetíkající prádlo v koši a Davidům povzdech, že zase nemá ponožky. Zatím lidem odpovídám tak s 2-3 denním zpožděním, to je v klidu.
A pak to většinou bouchne. Stane se nějaká neočekávaná událost, třeba se vynoří nějaký problém k řešení, nebo že někdo z nás onemocní, nebo zkrátka nějak vypadne z denního rytmu a okamžitě se dostávám do reakčního stavu.
To znamená, že už jen reaguji a nic nestíhám.
Že si začnu připadat jako robot a z činností se začíná vytrácet radost.
Že si místo užívání si z přítomnosti dělám obavy, jak to všechno zvládnu, protože podzim už teď začíná být dost plnej.
Že některé zprávy v messengeru leží týden i 14 dní. (pardon všem.)
Že David přijde se žádostí založení rodinného Google kalendáře.
Že se chci teleportovat na Bali s vidinou delšího dne a útěkem od těchto problémů.
Já vím, že je to normální, že to tak má čas od času hodně lidí ale já už zakusila to, jaké je žít bez toho. A to chceš! Můj klíč je zkrátka mít toho málo.
Jooo, nezní to tak sexy, jako vychytané metody timemanagementu :-). Ale dám krk za to, že to funguje.
Bylo tedy jasné, že je teď čas něco změnit.
Přišla na řadu moje oblíbená papírková vyřazovací metoda.
Pokud si ji taky chcete udělat, postupujte takto.
Na papírky si napište své aktivity a projekty (nezapomeňte na projekt rodina:).
Pocitově si je poskládejte podle důležitosti a jak spolu souvisejí.
Vznikne vám nejspíš něco takovýho:
A teď to zkuste očesat.
O to, kde není taková radost.
O to, kde vám to dává smysl jen na 90%.
O to, kde si přiznáte, že se tu rozhodujete hlavně ze strachu, abyste o něco nepřišli.
O to, kde je to příliš komplikované.
Dělej míň, uskutečňuj víc. Umění vybrat si je opravdu královská disciplína.
Tak zas a znovu! Jupííí 🙂