Když prodáte vlastní firmu, je to něco, jako když vaše dítě opustí v dospělosti nadobro práh domu. Nebo jako rozchod s láskou, se kterou chcete naivně zůstat dál přáteli.
Najednou se dostaví zvláštní pocity prázdnoty.
Je tu nová situace a člověk je postaven pred skutečnost, že bude muset hrát s jinými kartami, které zatím nezná. A ač člověk mohl předtím házet sebejisté rady ostatním, jak využít naplno svůj potenciál, tak když dojde na něj, najednou neví.
More...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
A proto je důležité, udělat si mezeru. Pokud jste totiž milovali to, co jste dělali (já někdy až nezdravě), tak se zkrátka nejde hned zamilovat do něčeho jiného.
A pokud si něčím podobným třeba taky procházíte (změna zaměstnání a další), určitě vám doporučuju, jestli to alespoň trochu jde, vytvořit si odstup a zjistit během něj pár věcí, které se vám v budoucnu stonásobně vrátí.
O tom, jak prasknout svou bublinu mluvil nedávno na Tedx Jirka Král a pár věcí mi šlo přímo z úst.
Věděla jsem, že dalších pár let nechci znovu vést startup, řídit klasickou firmu se zaměstnanci a vést pořád dokola celkem stejné rozhovory. Pokračovat podobným směrem by bylo pohodlné a asi bych mohla z pár věcí i těžit. To bych ale neměla šanci objevit něco, co mě bude znovu fascinovat. Být zase na startovní čáře, no name, v nové disciplíně - je vzrušující!
Takže, jak na to? Co dělat v mezeře, mezi “Když něco končí a něco nového začíná”?
1) Odpočiňte si bez výčitek. Bez myšlení a analyzování. Je to důležitá součást. Alespoň měsíc, nebo dva.
2) Znovuobjevte své silné stránky.
Sám člověk je tuší, ale málokdo si je naprosto jist. Tuto fintu jsem využila já - napište deseti lidem, kteří s vámi přišli do osobního kontaktu pracovním i nepracovním a poproste je, aby vám upřímně napsali, jaké máte z jejich pohledu silné stránky a talenty. Budete překvapeni, protože jedna, dvě věci se budou nápadně opakovat. Tak až zamáčknete slzu dojetí, tak si to někam sepište a dejte na viditelné místo.
Pro hlubší poznání zkuste třeba socioniku, kterou vřele doporučuju, nebo hodně lidí má rádo tento online test, který si můžete udělat z tepla domova.
3) Jaké činnosti vás nejvíc baví?
Věřte, že nejste sami, kteří dáte na papír pět věcí a další budete mít tak trochu v mlze. Dobrý tip je vzpomenout si na dětské období od 5-10 let. Je to dost dávno ale zašmátrejte v paměti, co jste dělali, s kým jste trávili čas, co vás bavilo? Tam dostanete také vodítka. Já po první desítce činností měla útrum a po delší chvíli trápení jsem tam nasázela dalších 40 :). Zajímavé, že v té poslední desítce byly konečně věci, které by mě FAKT bavily.
4) Ikigai.
Tento vzoreček byl pro mě zásadním zlomem v procesu. Neznala jsem ho do té doby nijak do hloubky a David ho na mě jedno odpoledne vytáhl. Už se asi nemohl dívat na to, jak mám každej den jinou vizi a tápu, co chci dál v životě dělat, za což mu moc děkuju. Po vyplnění se přede mnou najednou rozkrylo něco, co mě uklidnilo. Právě jsem TO zahlédla a od té doby se začaly dít konečně věci.
Dole je vzoreček a dejte si záležet, všechny odpovědi máte uvnitř sebe.
V čem jste dobří?
Baví vás to, co je vaše vášeň?
Je to něco, co pomáhá ostatním?
Za co jsou vám ochotni lidé zaplatit?
Více informací najdete tady.
5) Udělejte si test “sobotního rána”.
Teď už víte spoustu věcí a máte vytvořen váš kompas z Ikigai. A teď se sami sebe zeptejte: je sobota ráno a já nic nemusím. Co budu dělat? Budete péct cupcakes? Pojedete do kavárny a budete psát? Půjdete na setkání s lidmi, kteří mají stejnou energii jako vy? Dejte si pár minut a porovnejte si to s tím, co už jste zjistili předtím. Přemýšlejte, zda se ve vašem novém směru ta činnost někde objevuje, případně jak ji tam napasovat.
….a jaký bude tedy můj další směr? Momentálně jsem ve startovací fázi tvoření. První hmatatelné vlaštovky s vámi budu brzo sdílet.
Zatím vám mohu prozradit, že svým konáním budu pomáhat odpojeným busy lidem, vrátit se zpět k sobě.