Moje roční mezera pomyslného "volna" pomalu končí.
A co se vlastně ten rok po prodeji firmy dělo, když se v bodech ohlédnu?
More...
- První měsíce jsem učila znovu se pořádně nadechnout a vydechnout.
Byla jsem šokovaná tím vzduchoprázdnem, které nastalo a pořád se chytala stébel, které tam ještě zbyly z minulosti. Bylo těžké přešlapovat na místě, protože vykročit ještě v té chvíli nebylo kam.
- Pořád jsem byla bez energie a vypadalo to, že jenom dostatek spánku a odpočinku ji nedokáže nahodit zpět.
- Po delší době tápání a pocitu, že jsem k ničemu (sebemrskač byl tehdy v plné síle), jsem objevila filozofii Ikigai a udělala si podle ní základní znovupoznání, kdo vlastně jsem.
- To mě trochu nakoplo a začala jsem zkoušet, jaké činnosti mi dávají energii a které ubírají.
- Do toho jsem neustále analyzovala, co se vlastně všechno ty poslední roky dělo a pranýřovala se, co jsem udělala špatně a mohla dělat líp.
- Pak přišla fáze, kdy už jsem si řekla, že stačilo a začala jsem se dívat i na to, co se udělalo dobře a někdy i dokonce skvěle.
- Přišla jsem na to, že potřebuju ráno sport a že je to jeden z mých silných součástí generátorů energie.
- Po nějakém čase se plamínek nové životní energie zažehl a rozhořel a přestala jsem bývat unavená po snídani.
- Rozpracovala jsem, ve snaze mít se čeho chytnout, 6 různých projektů, které jsem postupně zase konsolidovala v 1-2, protože mi došlo, že žiju tento život jenom jeden a né tři.
- Rozvinul se můj vnitřní svět, až se mi kolikrát nechtělo sestoupit zpět na zem.
- A zbořila si pár limitujících přesvědčení, které mě držely v minulém nastavení, co je pro mě dobré a co ne, ze kterých jsem přešla na novou cestu a strategii, v mém případě (mámy skoro 2 letého dítěte) vlastně jedinou udržitelnou.
---------------------------------------------------------------------------------------
Mohu tedy říct, že rok NULA mám zdárně za sebou.
Nula proto, že existuje teorie, že pracovní cyklus (jednoho projektu nebo životnost tématu, cyklu) trvá 7 let.
Rok 0 = Zjišťování směru, ohledávání nových možností, rozhodnutí
Rok 1 = Začátek dělání činnosti, učení se
Rok 2-3 = Klienti, zdokonalování se v praxi, aktivní networking
Rok 4 = Větší sebejistota, velký přehled, osvojení tématu
Rok 5 = Absolutní jízda, autorita v oboru, velké příležitosti
Rok 6 = Sklízení ovoce, podzimní deprese, únava
Rok 7 = Ukládání se do zimního spánku, konsolidace možností
Neberte to jako dogma, upravila jsem si to podle svého a podle mých poznatků od sebe a ostatních.
U většiny to ale opravdu sedí. Každý rok má něco specifického a když se na své konání budeme občas dívat očima pozorovatele, pomůže nám to užít si maximálně dané dary onoho roku a včas odhalit nástrahy. Jde jen o to, víc si všímat a chránit si svou životní energii.
Mě to teď pomáhá v tom, že si nemaluju příští rok zázraky.
Jsem naopak úplně ztotožněná s tím, že mě čeká další učení se.
A o to víc si tu cestu užiju. Postupně.
A závěrem chci říct, že pokud si taky teď procházíte rokem nula, tak se nebojte. Umí být občas pěkně mrazivej - není moc horších věcí, než když člověk neví (alespoň pro mě).
Pokud věnujete hodně času do kvalitního znovu-sebepoznání, získáte novou sebedůvěru v rozhodování, jaká další cesta je opravdu vaše a pak už můžete bezpečně vykročit.
A na cestě, na které je člověk opravdu sám sebou, nemůžete nikdy zabloudit.
Tak štastnou cestu! 🙂
ps. a příště vám konečně ukážu, jakou tu cestu jsem si teda vybrala a proč 🙂