Kdy je nejvyšší čas vystoupit z kruhu ven?

Tento článek je psán směrem k mým milovaným sebemrskačům ale věřím, že je tam i něco pro ostatní.
(5 min čtení)

Mít model firmy:
 - kdy platíte zaměstnance, zajišťujete růst nebo alespoň stabilní přísun zakázek (ve stylu, když nerosteš, tak umřeš),
 - kdy každý den vstáváte z postele, protože vás šimrá na zadku nějaká půjčka nebo blížící se meeting s investorem,
 - je z mýho momentálního pohledu pro  lidi, kteří mají velkou odvahu jít si pro pár velkých životních facek. Velká poklona všem.

Obzlášť, když váš produkt vypadá v grafu měsíčních obratů jako docela rozbouřený vlnobití a vaše neochvějná víra v potenciál, dostává pěkně na prdel. 

More...

Občas se holt stane, že se dostaneme do situace, ve které nám není dobře a hlavně nás vůbec nenapadá, jak se z ní dostat ven. A nemusí to být jen v rámci řízení firmy ale i obecně. 

Když se nám už povede udělat z vlastního podnikání vězení a uvnitř cítíme, že svoboda je něco, za co bychom dali klidně i ten život, je pravý čas začít konat určité kroky.

Pokud už máte za sebou vnitřní rozhodnutí, že s touto situací chcete něco udělat, tak vám tu hodím pár bodů, které pomohly aktivovat kroky z brudného kruhu mě a třeba pomohou i vám: 

  1. Přestat tlačit silou a bojovat.

Tohle je velký problém proaktivních lidí. Těch, co to vzali do svých rukou ale možná trochu až moc. Bojovníků, kteří mají důvěru, že dokážou věci vždycky zachránit. Ti, kteří až příliš dlouho věří nějakému kódu, který je dovedl tam kde jsou - ale bohužel už je neumí dovést jinam.
Dejte prostor novým situacím. Zkuste s důvěrou počkat (a to bolí nejvíc), jaký scénář se pro vás chystá.  

  1. Přestat se strachovat o to, jak budete vypadat a co na to řeknou ostatní.

Přijde mi, že termín “mít” nějaké jméno se v určitých bublinách dost přeceňuje a chrání si ho hlavně lidé, kteří vlastně nejsou tolik sami sebou a na té jejich masce jim proto, docela pochopitelně, záleží. Je potřeba počítat s tím, že změny okolí překvapí a budou o nich mluvit. Ale určitě míň, než si teď myslíte, zase nejsme takovými středobody vesmírů ostatních. A moudří lidé ví, že situace většinou nejsou jen černobílé. Nejhorší na tom je, že máte tendence se obhajovat sám před sebou. 
Tady pomáhá neanalyzovat a hledět vpřed. 

  1. Začít vnímat malé impulsy, které vám posílá intuice a proměňovat je.

Nejdůležitější věc. Když ucítíte, že se máte někomu ozvat a třeba ho požádat o pomoc, udělejte to. Když cítíte, že máte být na nějaké akci, jděte tam. Když vás něco napadne, zapište si to.
Když se ohlédnu nazpět, tak prodej firmy a hlavně život po ní, byl směsicí malých impulsů, na základě kterých jsem konala. 

  1. Mějte k sobě člověka, který ti dokáže dát objektivní pohledy na věc.

Ať už je to člověk, kterého si vážíte nebo někdo, kdo je schopen dát obraz reality, jak se fakticky jeví. Někdo, kdo v situaci nemá žádné emoce a podporuje vás v tom, aby situace dopadla co nejlépe, pro všechny zůčastněné strany. (díky, Simi!) 

  1. Popište si situace, které máte k dispozici a vyberte tu nejlepší z nejhorších. 

Tady už nastupuje pragmatismus. Je lepší insolvence, prodej firmy, další půjčka nebo ještě pár měsíců zatnout zuby, dát do toho vše a věřit, že se situace zlepší nebo třeba ještě změnit byznysmodel?
Zkuste od toho trochu poodstoupit a dívat se na to očima pozorovatele. Zkuste si říct, že je to jen výběr nové situace, se kterou pak budete hrát nové “mistrovství”.
Jakou variantu by si vybralo vaše srdce? 

  1. Udělejte ten krok. 

Ten nezvratný krok, za který se budete další měsíce třeba i pranýřovat ale už nebude cesty zpět. A počítejte s tím, že to bude nepříjemný, se spoustou následků, které jste nedomysleli.  

Ale ve finále se stejně ukáže, že to byl ten nejlepší krok, který jste v dané chvíli mohli udělat a ani budoucnu za něj nepřestanete být vděční. 

J. 


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na podzim se můžeme potkat: