Jak jsem si uvědomila, že jsem sebemrskač

Posledních 5 let jsem vždy v rozmezí od cca 10-20.ho dne v měsíci měla stažený žaludek. Bude ten měsíc na výplaty nebo nebude na výplaty?  Hodně to záleželo taky na platební morálce klientů, což asi každý podnikatel zná. První, co uděláte po probuzení je, že se podíváte na účet, zda něco přišlo. Každý jeden den, během posledních 5 let. 

More...

Stavěli jsme růstovou firmu, tak jsme veškeré peníze vráželi zpět. A jelikož jsme nedisponovali žádnou milionovou investicí, která by nám chránila zadek, balancovali jsme vždy na hraně s cashflow. Při tomto druhu podnikání musíte být tak trochu magor. A taky se Vám posune vlastní hranice strachu do nečekaných výšek. Kolem dvacátého odešlo z účtu vždy několik stovek tísíc za náklady, mě se protočily panenky a jelo se dál. Očekávala jsem, že se to zlomí a bude raketová křivka nahoru.
Taková ta startupová! .... 
Nic takového se ale nestalo a my rostli dál pomalým tempem. Po prodeji firmy, o kterém jsem Vám psala na začátku, se mi trochu ulevilo. Ale zvláštní je, že neustále cítím jakýsi tlak. A protože není úplně příjemný (šla jsem se třeba v poledne projít po pláži a cítila jsem černý svědomí, jako bych dělala něco zakázanýho a radši bych měla sedět u počítače a být k dispozici, kdyby mě náhodou někdo potřeboval!) , začala jsem ho více zkoumat do hloubky, odkud pochází. Teď, když už jsem se nemusela zpovídat společníkům ani zaměstnancům, tak proč cítím ten vnitřní neklid? Musela jsem si přiznat, že jsem to jen a pouze já, která si to sama sobě dělám. Jsem sebemrskač. 
A zjistila jsem, že v tom rozhodně nejsem sama. Že je nás daleko víc.

Lidí, kteří:

  • si na sebe kladou vysoké nároky ve vícero životních oblastech ( práce, vztah, domácnost, společenské postavení..) 
  • pokud vše nejde podle plánu, jsou ochotni se "vybičovat" k ještě větším výkonům
  • check
    jsou to cíloví "feťáci", pokud dosáhnou cíle, pocit dobře odvedené práce si užijí jen chvilku (JESTLI VŮBEC) a pak stanoví si 10 dalších
  • check
    mají v sobě tvrdého vnitřního ředitele, který (když není výkon) nešetří sebekritikou 
  • check
    díky tlaku, který sami na sebe kladou jsou neustále v chronickém stresu, který už ani nevnímají. Mají zvláštní pocit, že jim pořád něco uniká a utíká.
  • check
    většinou nejsou spokojení s tím, co za den stihli a končí ho s pocitem, že zítra budou muset přidat
  • check
    balancují někde mezi lidmi s vysokým výkonem a workoholiky 
  • check
    neumí kvalitně odpočívat, hlavně mentálně
  • check
    neustále konzumují nějaké informace a telefon jim přirostl už málem k ruce 
  • check
    přepočítávají si čas, který nepracují na to, že jim utíkají peníze


Být sebemrskačem v určitých mezích k podnikání prostě patří. Každý má přece nějakou úchylku. 
Jde jenom o to, abychom se u toho cítili lépe.
Uměli se zastavit a být. ( ti, kteří se zastaví, pak předběhnou ty, kteří pospíchají )
Věnovali více času plánování. ( před uříznutím stromu se hodinu brousila pila!)
Uměli analyzovat činnost, která něco přináší a která vůbec, i když to není na první pohled zřejmé. ( je důležité vědět, na co se vysrat a před čím se posrat )
Dokázali se odosobnit. ( protože tohle není to, oč tu běží. Je to jenom jedna z rolí )
Chtěli méně. ( dávej si klidně si nejvyšší cíle na světě, kterých nikdo ještě nedosáhl - ale nelpi na nich. Ve skrytu duše jsi v klidu, protože víš, že nic nechceš. Všechno už totiž máš. 

Tak co, poznáváte se někdo? Napište ...