O mateřství se zatím moc neodvažuju psát, ale možná o jednom tématu přeci jen ano. Jde o popsání toho, jak se snažím udržovat balanc mezi seberealizací a mateřstvím a jaké věci mi zatím fungují. PoVolání máma je fajn, ale mě osobně to ke štěstí nestačí. A vím, že nás je tak nějak víc. PŘEČÍST CELÝ […]
Tento týden nebudu dělat NIC.Jednak proto, že nic nemám, můžu a chci si to dovolit a jednak proto, že poslední 3 týdny byly neskutečně bohaté na akce, setkání, informace, zpětné vazby a události všeho druhu a já cítím, že je potřeba si vytvořit prostor.
Tento článek je psán směrem k mým milovaným sebemrskačům ale věřím, že je tam i něco pro ostatní.(5 min čtení) Mít model firmy: – kdy platíte zaměstnance, zajišťujete růst nebo alespoň stabilní přísun zakázek (ve stylu, když nerosteš, tak umřeš), – kdy každý den vstáváte z postele, protože vás šimrá na zadku nějaká půjčka nebo […]
Po prázdninách na Bali, zdravím zase z ČR, z Budějovic. Teda pardon, z Budějc. Jsem tu nová, zatím nikoho moc neznám ale to bych nebyla já, kdybych už pomalu ale jistě nezačala s infiltrací mezi místní komunitu :D. O tom ale víc někdy příště. Teď s vámi chci sdílet jeden můj speciální seznam, který mi, mimo […]
Moje roční mezera pomyslného „volna“ pomalu končí. A co se vlastně ten rok po prodeji firmy dělo, když se v bodech ohlédnu?
Poslouchat podcast nebo video, na druhé liště rolovat sítě, u toho otevírat další články a zároveň na stole mít pootevřenou knihu, ze které tu a tam zhltnout odstavec. Poznáváte se v tom někdo? Tuhle situaci jsem si vypůjčila přímo z mého života. Občas, (dřív velmi často), se dostanu do této smyčky konzumace informací. Jako automat “papám”, co […]
“Jednou za rok přezkoumám činnosti, které ve firmě děláme a snažím se minimálně jednu, dvě věci zavřít, i když se nezdají špatné ale oproti ostatním dávají menší smysl. Klidně i zavřu celou divizi.” řekl mi jednou podnikatelskou radu člověk, kterého si velice vážím. (díky Tome B.) Tohle je příklad přístupu, kterému se říká zjednodušování. Fokus, chcete – […]
V pátek byl slunovrat a já bych asi normálně trávila ten večer tím, že bych si psala seznam věcí, které už nechci v životě a ideálně rituálně jej spálila v krbu ( večer na chalupě k tomu přímo vybízel!). Když mi to přišlo na mysl tento rok, došla jsem k překvapivému zjištění. Že tam tentokrát […]
Po měsíci v ČR už se konečně dávají věci do klidu. Po počátečním smutku (tyhle pocity zažívá nejeden člověk, kterého se dotklo Bali) a tomu, že byl člověk opravdu mimo, už se konečně začínám cítit zase ve své kůži.
Byli jsme pryč 4 měsíce a mě to přijde jako 2 roky. První dny jsem si opravdu připadala jako marťan. Otázka jestli to bylo jetlagem, kocovině po cestě přes půl světa s dítětem nebo zimní bundou v květnu. Asi vším dohromady, protože jsem kolikrát měla problém se i pořádně vyjádřit.
